Bestfilm,cz

Deník vraha režíroval neznámý režisér Tim Metcalfe. Toto byl jeho první i poslední film, co můžeme v jeho filmografii spatřit. Kupodivu se neujal žádných další větších projektů. Takže jeho dosavadní práce působí tak, jako by chtěl jen něco sdělit a po sdělení hned říci „už jsem vám to řekl, tak na mě zapomeňte“

     Jak již nemystifikující název napovídá, jedná se o film, jenž pojednává o příběhu Carla Panzramema. Carl je uvězněn ve věznici Leavenworthu, kde si odpykává doživotní trest za vraždu s loupežným přepadením. Ve vězení potkává „čerstvého“, mladé dozorce Henryho, který na svět pohlíží s masivním růžovým sklem. A ani ve vězení nechce uvěřit tomu, že by byl Carl vrah, ba naopak Carl je vyrovnaný člověk chovající se inteligentně. Henry se s Carlem spřátelí a snaží se v něm objevit alespoň trochu dobrého. Carl za dobu svého pobytu ve vězení píše svůj příběh, jenž je plný násilí, smrti a zoufalství...

     Dozorci dávají vězňům své vydělané peníze, proč? Řekněme, že jsou dobrosrdeční a mají pochopení pro to, co Carla dostalo do situace, v jaké je. Henry je totiž silně přesvědčen, že za Carlovo jednání a chování může na jednu stranu systém. Systém, jenž se trvale podílí na chování obyvatelstva a chrlí buď vychování, nebo odpadlíky. Odpadlíky, které bez vychování posílá do ulic s myšlenkou, že budou konat dobro a nebudou dělat neplechu.

     Tato myšlenka ve filmu je svým způsobem absurdní, protože je na lidech, jakou si zvolí cestu. Nicméně celý tento příběh stojí na této idealistické, až komunistické myšlence. Je to vyprávěno velkým hollywoodským stylem „ústy“ Henryho – a to je také fajn, nepůsobí to přihlouple. Příběh okolo Carla a vyprávění jeho osudu je působivé, ačkoliv zde neuvidíme nic drastického, nebo něco co by výhradně bavilo svou krví. Carl nám svůj příběh vypráví od úplného začátku s plným nasazením. Vyprávění ve formě flashbacků tvoří asi 1/3 filmu. Koukněme se však na děj z druhého pohledu, z pohledu bez růžového skla. Zjišťujeme, že děj nemá tak silnou zápletku, aby na ní mohl stavět. Neuvidíme zde žádné šokující zvraty ani obraty, ze kterých bychom si říkali „tak tohle jsem nečekal“. Bez rozmyslu lze naplno říci, že má film excelující děj a inteligenci, která opravdu obstojně funguje. Na místech, kde děj nefunguje, zasahuje inteligence, aby ho dokonale slepila.

     Líbí se mi nízkorozpočtové filmy, co dokáží s „komorností“ být povedenými filmy. Co se týká komornosti u Deníku vraha, tak je to velice levná záležitost. Ale i tuto překážku vesele odbourává díky obsazení. Obsazení, které je více než brilantní a je nutno dodat, že se jedná asi o nejlepší prvek tvořící tento film. James Woods si zde zahrál hlavní úlohu Carla. Jeho postava je sama o sobě tak charismaticky napsaná, že mu diváci začínají fandit a to film uvrhuje do divné propagandy. Na svou stranu si diváky nezískává jen Woodsova postava. Rovněž boduje i herec Robert Sean Leonard, hrající postavu Hernyho. Co je zajímavé, tak Sean Leonard nehraje nějak výjimečně, ale svou pozornost poutá spíše díky samotnému charakteru, jenž ztvárňuje. Důvod je následující a poměrně logický. Jelikož diváci začínají fandit Carlovi, i přes všechny jeho vraždy, násilnosti a další vylomeniny. Neustále až do konce diváci doufají, že bude Carl napraven, jedná se totiž o herce a postavu, ze které charisma vyzařuje. A jelikož Leonardova postava je hodný bachař, který se Carla zastává a taktéž věří v jeho nápravu, tak si s diváky náramně notuje a posílá jim s Carlem pozdravy. Henry tímto nabývá dojmu nějakého hloupého chudáka. Hloupého nikoliv proto, že by byl dementní, nýbrž proto, že je tak hodný, až je hloupý.  Obsazení a vykreslení postav je suverénně nejlepším prvkem snímku a právě to z filmu dělá svým způsobem výjimečný.

     Co není zvládnuto herci, či co nezvládá inteligence slepit, to nám zajistí plán „B“. Plán „B“ v podobě soundtracku. Hudba je nevýrazně pohodová a rozhodně nijak nezaostává.

     Závěrem, jedná se o film, který nabízí inteligentně laděný děj, jenž se snaží předat myšlenku a na samotném konci ukořistit vaši slzu. Největším potěšením je sledovat obsazení, které je i luxusně nasnímáno. Až na pár drobounkých nejasností uvedených o pár řádků nahoře, je film opravdu vhodnou volbou pro váš volný čas. Proto hodnotím 7 z 10.

Režie: Tim Metcalfe

Hrají: James Woods, Ellen Greene, Robert Sean Leonard, Robert John Burke, Jeffrey DeMunn, Richard Riehle, Cara Buono, Harold Gould, John Bedford Lloyd, Nicholas Guest, Lili Taylor, Steve Forrest, Anthony Tyler Quinn

Štěpán Stahl