Bestfilm,cz

Alfred Hitchcock, Anthony Perkins, Vera Miles, John Gavin a mnoho dalších stvořili fenomenální, veleúspěšný film. Snímek vstoupil do historie svou výjimečností. Ano, řeč je o Psychu, které má mnohá své nej, která si společně poodhalíme.

     Ještě než se pustíme do „kritiky“, pojďme se podívat na nějaká fakta o filmu Psycho. Začneme rokem vzniku: 1960 – natáčelo se zejména po celé Americe. Rozpočet byl 800 tisíc dollarů, film však vydělal celosvětově 40 milionů dollarů.

     Co se týká samotného děje, je velice sofistikovaný, propracovaný a děsivě dechberoucí. Uvidíme zde několik brutálních scén. Hitchcock morbidní scény geniálně vyřešil tak, že použil kameru, která snímá pouze dvě barvy, černou a bílou. Celý snímek je tedy natočen černobíle, i když barevná technologie již dávno existovala. Můžeme tedy spekulovat, jestli tento chytrý tah neřešil více problémů najednou. Hitchcock se tak zbavil „nepřiměřené“ brutality pomocí černobílého obrazu, jenž zmírňuje pohled na krev. Tímto krokem dále ušetřil i značnou část z rozpočtu, protože černobílý obraz je přirozeně levnější. S ohledem na neuvěřitelnou levnost filmu se však tento snímek nepropadá do komornosti, nesnaží se ani působit dráze, ale spíše se „řítí“ cestou, na které si pohrává s detaily a důkladným vykreslením postav.

     S klidem se dá říci, že je Hitchcock vlastně považován za zakladatele žánru, protože po Psychu se s filmy o psychopatech roztrhl pytel. Ale téměř žádný se Hitchcockově Psychu nevyrovná. Film není jen skvělý po dějové stránce, ale je také kvalitně natočen a upraven.

     Hitchcock je zručný řemeslník a brilantní režisér. Film rozhodně nenabízí jen krev. Vidíme zde krásu myšlenky, se kterou Hitchcock operoval. Psycho nám naplno odhaluje pravé umění režiséra a také jak moc je důležitá práce se scénářem, „vyhrání si“ s postavami.

     Když je parné léto a my si dáme pro osvěžení nějaký červený meloun, tak nám zvuk krájení, či bodání do něj může připomenout onu slavnou sprchovou scénu. Ne však díky samotnému melounu, ale díky zvuku, který meloun vydává. Onu scénu ve sprše, kdy neznámý vrah ubodává svou oběť, se Hitchcock rozhodl ozvučit právě bodáním do melounu. Takovéhle kroky se zdají malicherné a nepodstatné, věřte však, že z nich vyzařuje neuvěřitelná inteligentce, nápaditost a zručnost.

     V posledních letech vzniklo mnoho remaků Psycha. Žádný z nich však nebyl tak dobrý jako originální Psycho. Důvod je jasný – lidi nezajímá nějaká laciná kopie takto dobrého filmu. Touto větou jsem nechtěl vůbec říci, jak jsou remaky špatné, ale pouze to, že jsou vlastně zbytečné. Narážím i na soundtrack, který je časovaný tak, že zpoždění o vteřinu výrazně snižuje kvalitu scén. Načasování, které originální Psycho má, je pro film dokonalým přínosem. V posledním remaku Psycha od Gus Van Santa (1998) je znatelné zpoždění skladeb. Hudba zní o něco později, či dříve a to celému snímku hodně škodí.

     Původní hudbu na svá bedra vzal skladatel Bernard Herrmann, jenž tímto stvořil dílo, kterému se nevyrovná žádný jiný film tohoto žánru.

     Anthony Perkins je herec, který ztvárnil hlavní postavu Normana Batese. Jeho výkon se rovná naprosté bombě, ve které se ukazuje Perkins jako jeden z nejlepších herců na světě. Při sledování Perkinse jsem si říkal „vždyť on vypadá, jakoby vůbec nemusel hrát“. Vše v jeho podání působí věrohodně a rafinovaně. Důvod těchto slov, které jsem s nadšením při sledování „vychrlil“ je fakt, že Perkins působí tak skutečně, až si o něm myslíme, že je Psycho záznam z nějakého ústavu pro duševně choré.

     Hitchcock však herce vedl tak, aby do poslední nevyhnutelné minuty filmu nic neprozradil. Chtěl diváky co nejdéle držet v nejistotě a pro tento tah znamenalo velikou jistotu obsazení Anthonyho Perkinse. Opravdu je zážitkem takto výjimečný herecký výkon vidět, neboť obdobný herecký talent jen tak snadno nespatříme. Herečka Vera Milesová si zahrála vedlejší postavu (víc nelze prozradit – jednalo by se o spoiler). Na její výkon lze pohlížet dvojím způsobem. První je ten, že herečka působí nevýrazně a zbytečně. Zbytečná a nevýrazná ale rozhodně není. Divákovi to tak může přijít pouze z důvodu, že hlavní a největší pozornost na sebe poutá Perkins a tak Milesovou kapánek „zastiňuje“. Role Milesové je pro Psycho nesmírně důležitá a jsem názoru, že Hitchcock rozhodně neudělal chybu jejím obsazením.

Verdikt, závěr:

     Psychu se prakticky nedá vůbec nic vytknout. Musíme jen souhlasit se všemi žebříčky, které Psycho prohlašují za jeden z nejlepších filmů všech dob. Tak to i nezměnitelně zůstává dodnes. Hitchcock je bezesporu režisér velmi dobrý.  Dá se jen spekulovat, jestli se najde někdo tak nadaný, aby se mu v budoucnosti mohl vyrovnat. Proto přirozeně hodnotím 10 z 10.

Psycho, Horor / Thriller, USA, 1960, 109 min

Režie: Alfred Hitchcock

Hrají: Anthony Perkins, Vera Miles, John Gavin, Martin Balsam, John McIntire, Simon Oakland, Patricia Hitchcock, Janet Leigh

Štěpán Stahl