Odsun Sudetských Němců je téma, které již několik desetiletí jitří atmosféru mezi námi a našimi západními sousedy. To se však týká pouze politiky. Filmaři očividně našli společnou řeč a pod vedením Juraje Herze dokázali natočit působivý snímek Habermannův mlýn, jenž se tímto ožehavým tématem zabývá.                                                                                                                                     

     Habermannův mlýn lze bez pochyby považovat za vytoužené dítě Juraje Herze, který do příprav i samotného natáčení vložil obrovské množství úsilí a energie, a ač to možná zní podbízivě, vložil do něj i kus sebe. Sám totiž během 2. světové války přišel o 60 členů rodiny a jen díky obrovské náhodě přežil spolu se svou matkou a otcem. O to více je třeba obdivovat vyváženost, se kterou je film natočen. Nikdo není pouze „zlý“ nebo pouze „hodný“, hrůznosti, které se děly v českém pohraničí, páchali jak Němci, tak i Češi, což je ve filmu objektivně a velmi realisticky zachyceno. Jistě pomohl i fakt, že scénář pochází z pera německého scénáristy Wolfganga Limmera, jenž pracoval pod bedlivým dohledem samotného Juraje Herze.

     Natáčení probíhalo poměrně rychle, vše bylo hotovo během 40 dnů, ale cesta, která předcházela první klapce, trvala dlouhých 8 let. Ani po skončení natáčení však nebylo vyhráno. Finální verze filmu, která jde do kin, byla až jedenáctá v pořadí. Také rozpočet je na české poměry velmi štědrý, celkové náklady činí 87 milionů. Je však třeba zmínit, že větší část finančních prostředků poskytla německá strana.

     Výrazným prvkem filmu je výprava a dobové reálie, které dodávají opravdovou autenticitu. Většina historických artefaktů pochází od soukromníků, sběratelů a nadšenců, kteří je filmařům propůjčili.

     Co se týče hereckého obsazení, není co vytknout. Jak na německé, tak na české straně herci podávají kvalitní výkony, a to i v těch nejmenších rolích. Je tomu tak především proto, že i kompars je tvořen zkušenými divadelními herci. Je však třeba vyzdvihnout pár individualit. Z Čechů se jedná především o Karla Rodena, který je sázkou na jistotu a opět nezklamal. Ukázkového „slizouna“ si střihl Jan Hrušínský, kterému podobné role náramně sedí. Za německou stranu je třeba vyzdvihnout především charismatického Marka Waschkeho, který ztvárnil roli průmyslníka Habermanna, jenž bez předsudků dával práci jak Němcům, tak i Čechům. Velmi výrazný, možná vůbec nejvýraznější, byl výkon Bena Beckera v roli esesáka Koslowskiho. Ben Becker přitom angažmá neměl vůbec jisté. Juraj Herz si musel takříkajíc dupnout, neboť byl od spolupráce s tímto hercem odrazován. Režisér nakonec prosadil svou a film tím získal další výraznou postavu.

     Habermannův mlýn je rozhodně kvalitní, na české poměry málokdy vídaný film. O to více překvapí, že práva koupila komerční TV Nova, nikoli Česká televize, která nabídku odmítla. Pokud si tedy chcete užít tento působivý příběh inspirovaný skutečnými událostmi a postavami bez otravných pauz na reklamy na zubní pastu či aviváž, návštěva kina je rozumným krokem.

V kinech od 7.10.2010

Habermannův mlýn (Habermann's Mill), Česko / Německo / Rakousko, 2010, 104 min 

HODNOCENÍ: 90% 

Režie: Juraj Herz

Hrají: Mark Waschke, Karel Roden, Ben Becker, Jan Hrušínský, Oldřich Kaiser, Hannah Herzsprung, Andrej Hryc, Zuzana Kronerová

Radek Pešek