Legendární neurotik Woody Allen se po několika filmových evropských odbočkách opět vrací do ulic milovaného New Yorku a v záplavě žlutých taxíků opět rozehrává svůj režisérský koncert. Ve snímku Užívej si, co to jde (Whatever Works) si přijdou na své milovníci klasického „allenovského“ humoru, který nám již pěkných pár let chyběl.                                                                                                                                       

     Nechci tím však říci, že by předchozích pár snímků Woodyho Allena bylo špatných. Spíše se jednalo o filmy, na které jsme od tohoto režiséra nebyli zvyklí a chyběl v nich jeden zásadní motiv – New York.

     Snímek „Užívej si, co to jde“ se tedy vrací k tomu, co Woodyho Allena proslavilo nejvíce – osvědčené prostředí, skvělý scénář plný chytrého humoru a bizarní zápletka. A není divu, scénář k filmu totiž není žhavou novinkou. Allen ho napsal již v roce 1977, tedy v období, kdy vznikly jedny z jeho nejúspěšnějších filmů – Annie Hall, nebo Manhattan. Důvod, proč si slavný režisér uložil scénář „do šuplíku“ byl ten, že představitel hlavní role Zero Mostel znenadání zemřel. Allen tedy projekt znovu oživil v roce 2008, kdy hrozila stávka herců a scénáristů.

     Pro mne osobně je veliká škoda, že se sám Woody Allen neujal také hlavní role, jak je u něj dobrým zvykem. Drobná postavička s typickými černými brýlemi perfektně dokresluje ostatní prvky Allenových filmů. Nicméně je třeba uznat, že za sebe vybral důstojnou náhradu – zkušený, ale neokoukaný Larry David, se role zhostil na výbornou. I přesto mi však ve chvílích, kdy hlavní hrdina propadal návalům paniky a hysterie, chyběla typická fistule a beznaděj, kterou umí zahrát jen samotný Woody Allen.

     Co se týče samotného děje, postačí velmi stručný popis. Boris Yelnikoff (Larry David) je stárnoucí Newyorčan, který tráví svůj podzim života tím, že svému okolí neustále připomíná, jak příšerný a zkažený je dnešní svět. A je mu úplně jedno, jestli své myšlenkové pochody prezentuje svým kamarádům v hospodě, kolemjdoucím na ulici, dětem, které v rámci přivýdělku učí šachy nebo dokonce samotným divákům, kteří sedí před plátnem v kině. Jeho zaběhnutý životní rytmus naruší až setkání s půvabnou Melody (Evan Rachel Wood). Co této dívce bůh nadělil na půvabu, ubral jí na intelektu. Hloupoučká a naivní dívka z jihu svou bezprostředností Borise okouzlí natolik, že ji na několik dní poskytne útočiště. Jak se později ukáže, zdánlivě odlišné povahy najdou společnou řeč a Melody nakonec u Borise zůstane déle, než by všichni čekali. Celou situaci vyšperkuje příjezd rodičů Melody, která jaksi o svých velkolepých newyorských plánech zapomněla kohokoliv informovat.

     Jak tedy závěrem zhodnotit film Užívej si, co to jde? Rozhodně se jedná o snímek, který není pro každého. Ale to není v případě tvorby Woodyho Allena nic nového. I přes režisérův věhlas a nezpochybnitelné úspěchy jeho filmy nikdy nebudou světovými kasovními trháky, které budou způsobovat nekonečné fronty před pokladnami kinosálů. A to je koneckonců dobře, ani by se to k povaze filmů, které točí, nehodilo.

     Proto bych hodnocení rozdělil na dvě části – pro ty, kteří jsou fanoušky Woodyho Allena a pro ty, kterým jeho filmy nic moc neříkají. Pro ty první mám dobrou zprávu – Woody Allen je zpět tak, jak ho známe a „Užívej si, co to jde“ rozhodně stojí na návštěvu. Pro ty, co prostě jen chtějí zajít do kina, bych doporučil, aby při výběru filmu zvolili jinou možnost.

V kinech od 13.5.2010

HODNOCENÍ: 80%

Režie: Woody Allen

Hrají: Larry David, Evan Rachel Wood, Patricia Clarkson, Ed Begley Jr., Carolyn McCormick

Radek Pešek

Strach z bombových náletů, krachující farma a zlobivé děti. Když se sejde takových špatných faktorů mnoho, tak člověk upadne většinou do beznaděje a zoufalství. Paní Greenová přesně v takovém stádiu je a nezbývá jí nic jiného než na zlobivé děti zavolat koho jiného než Emmu Thompson alias kouzelnou chůvu Nanny McPhee. Nebude to trvat dlouho a farma zažije nevídané časy a hlavně dobrodružství.                                                                                                                   

     Nanny Mcphee a velký třesk je sequelem ambiciózní a úspěšné komedie z roku 2005, kde herecky vévodil zejména Colin Firth a Emma Thompson. Tentokrát se ve velkém třesku vrací jen Emma a s ní i vánek historické Anglie. Scénář je opět z jejího pera, do kterého dává mnoho sil a lásky k dílu jako to dělala autorka stejnojmenných knih Christiana Brand. A tato jejich vášeň a smysl pro dětskou pohádkovou mysl je cítit nakonec i ve filmu.

    Ocitáme se na venkovské farmě během druhé světové války, kde se bezradná paní Greenová pere ze všech sil s osamoceným životem bez manžela. Odjel totiž do války a nejsou o něm žádné zprávy. Toho chce zákeřně využít i její švagr Phil a přemluvit jí k prodeji farmy ve svůj prospěch. Aby toho ještě nebylo málo, tak mezi její tři venkovské děti jsou z Londýna poslány neteř se synovcem a oba nesnesitelní až za hrob. Tím vznikne na farmě pořádná mela a je nutná odborná pomoc. Tady už totiž pomůžou jedině kouzla. Chůva Nanny McPhee tentokrát musí nejen srovnat 5 zlobivých dětí, ale také zachránit celou Greenovic farmu.

     Jak už je teď ve filmovém průmyslu čím dál více běžné, tak se režie ujala opět žena, konkrétně Susanna White. Její parketa je především televize, ale něžně nám dokazuje, že umí točit i opravdový celovečerní film.

     Příjemné na tomto sequelu je to, že budou mít radost nejen Vaše děti, ale i vy. Film obsahuje spoustu dospělých scén, které naštěstí vyvažují pojetí příběhu a nehází snímek jen do dětské kategorie. Například válka, pád bomby na dvorek paní Greenové, Ralph Fiennes, nebo vyhrožování chirurgickým odstraněním ledvin nepatří jistě pro dětské oči ani uši, ale za to „dospělci“ se náramně pobaví.

     Celému příběhu jako celku však nelze odpustit, že nepřináší pocit překvapení ani originality. Jednoduše řečeno, nic Vás nemůže v tomto filmu překvapit ani vytrhnout ze sedaček. Na to bohužel zapomeňte. Snímek má za cíl potěšit a příjemně naladit děti i rodiče, ale občas v této snaze zapomíná na pikantnost a dějovou hloubku. Snaží se tento nedostatek tiše zakrývat naprosto bombastickými scénami jako je synchronizované plavání prasátek, nebo výlet do Londýna. Svým způsobem se to i snímku nakonec daří, ale jen s odřenýma ušima.

     Hlavním stožárem tohoto sequelu je tedy především herecké obsazení, a to především u dětských rolí. Celá parta dětí na plátně předvádí doslova zázraky a ani jedno z nich herecky nepokulhává. Těm dětem na plátně vyloženě věříte, jak moc se nemají v lásce a zejména u rolí synovce a neteře vyniká dokonale jejich povrchní a namyšlená povaha. Naopak ratolestem paní Greenové věříte, že se vskutku na venkově narodili a umějí podojit i krávu.

     Do rolí dospělích byli vybráni například Maggie Gyllenhaal, Rhys Ifans, Ralph Fiennes a mihne se i Ewan McGregor, jako ve válce nasazený otec rodiny. Emmu Thompson pokud jste viděli první díl, tak netřeba příliš představovat. Je nalíčená tak, že jakmile na plátně otevírá poprvé dveře, řeknete si uf. Ta ženská je opravdu odpudivá. Tu bych za chůvu tedy nechtěl. Ovšem jejími splněnými úkoly a dobrými skutky, ošklivost z jejího obličeje postupem filmu mizí a z Emmy se stává opět vkusná chůva.

     Pokud si jdete na tento film do kina s dítětem odpočinout, tak je Kouzelná chůva velký třesk ta pravá volba, ale pokud tam jdete s nadějí, že půjde o převrat v dětských komediích, tak to bohužel. Na film vaše ratolest zapomene během jednoho týdne, protože scénář nedisponuje takovou pestrostí jakou mohl.

V kinech od 6.5.2010

HODNOCENÍ 60%

Režie: Susanna White

Hrají: Maggie Gyllenhaal, Emma Thompson, Rhys Ifans, Maggie Smith, Asa Butterfield, Bill Bailey, Nonso Anozie, Katy Brand, Sinead Matthews

Karel Pražák

Nová komedie Jiřího Vejdělka o životě, vztazích a sexu je konečně tady.  Vžijte se do role čtyřicátnice Heleny, kterou opustí manžel a nemůže najít nového partnera, se kterým by byla šťastná. Naštěstí na scénu přichází její divoká matka Vilma a snaží se jí ukázat správnou cestu plnou sexu a užívání si. Seznamte se s filmem, který právě boří pokladny českých kin a masově sklízí divácké úspěchy po celé republice nejen kvůli Jiřímu Macháčkovi.                                                            

     Helena (Vlasáková) je skutečným specialistou ve svém oboru, kterým je manželské poradenství. Jenže když zjistí, že její manžel běhá raději za kakaovou kráskou s „trojkama“ než za ní, následuje tvrdý rozchod. Tím nastává chvíle, kdy si Helena musí po 20 letech manželství poradit sama. Leč bez úspěchu!

     V tuto chvíli přichází na scénu Helenina svérázná matka Vilma (Eliška Balzerová), aby ukázala své dceři jak na to a hlavně jak si konečně začít užívat života plného sexu. Jenže Helena se opravdu nepomamila a je neohrabaná i komická v balení mužů čím dál více. Její dcera Laura (Veronika Kubařová) se mezitím snaží být matce také oporou, ale má plné ruce práce se svým vlastním teenagerovským vztahem s Jakubem (Vojtěch Dyk). Ten má za kamaráda světáka a hlavně zkušeného milovníka Michala (Jiří Macháček), který je, dá se říci, stále na lovu. Není tedy náhoda, že se všichni brzy sejdou a pěkně své vztahy zamotají, tak jak se na dnešní dobu sluší a patří.

     Pokud jste průměrný český muž, který si myslí, že tato nová komedie je českou variací na Sex ve městě a nestojí za návštěvu kina, tak se převelice pletete. Tento film opravdu není jen pro ženy. Děkovat tomu zajisté můžeme skvělému a hlavně svižnému scénáři který napsal taktéž Jiří Vejdělek.

     Film nemá vyloženě slabá místa, po kterých by se divák zasekl a začal se nudit. Gag následuje gag. Vážnému tématu předchází gag a po něm celá další kupa gagů. Ale co je asi nejdůležitější, je to inteligentní a vkusný humor, který Vás rozhodně neurazí. Jsem přesvědčen, že po pár letech nám tělem při sledování tohoto filmu neprojede mráz, ale budeme se stále náramně smát.

     Jak už tomu bylo i ve Vejdělkových Účastnících zájezdu nebo Václavovi, velký důraz je kladen na různorodé herecké obsazení. Zde si můžete vychutnat hlavně skvělou Elišku Balzerovou coby bohémskou maminku a sexyuchtivou svůdnici. V hodně momentech si krade film sama pro sebe a nenechá ostatní herecké kolegy svým temperamentním stylem pustit ke slovu. Vlasáková sice také hraje příjemně nemotornou čtyřicátnici, ale bohužel herecká exibice Balzerové je tak oslňující, že ji zastiňuje stejně tak jako oba „teenagery“ Lauru s Jakubem. Všichni herci tak ve finále nechtěně působí jako Eliščini studenti a ona jako jejich lektorka herectví. Výjimkou je však, opět kdo jiný, než Jiří Macháček. Herecky se jí snad dokáže rovnat jen on. A stejně jako Pavel Liška pro Účastníky zájezdu, je důležitý Macháček pro Ženy v pokušení.

     Macháčkova postava je asi to hlavní co můžu vytknout Vejdělkovu scénáři. Nedostala bohužel, takový prostor jaký si určitě zaslouží. Vejdělek klidně mohl ubrat na vztahu Laury s Jakubem a věnovat se více jemu. To samé provedl postavě autobusáků v Účastnících a opakuje tu chybu znovu. Je to obrovská škoda zastávat názor, že více kořeněného humoru je lépe pomálu.

    Stálé mediální přirovnávání k trojce holek z New Yorku spíše filmu nepomohlo, protože tímto výrazně zhubl počet pánského obecenstva v sálech našich kin. Výsledky zatím však hovoří, tak jak hovoří a Ženy v pokušení drtí jak peněženky českých diváků, tak pokladny kin i přes tuto mediální zkreslenost. Uznejte 593 765 diváků po 5 týdnech je na české poměry husarský kousek a režisér Jiří Vejdělek může být více než spokojen a naplněn tvůrčí motivací pro další komediální snímek. Ještě aby ne, když velemocný Avatar měl po 5 týdnech návštěvnost vyšší jen o 80 000 diváků.

     Takže sečteno a podtrženo. Vejdělek záměrně opět dokazuje, že dokáže udělat vkusnou a oddychovou zábavu pro české masy. Zábavu, která může být inteligentní, ale stejně tak i komerční a pobavit celou republiku. Takových komedií je opravdu málo a přesně takové umělce jako je Vejdělek naše země a celý český komediální žánr potřebuje.

HODNOCENÍ  80%

Režie: Jiří Vejdělek

Hrají: Eliška Balzerová, Lenka Vlasáková, Jiří Macháček, Veronika Kubařová, Vojtěch Dyk, Roman Zach

Karel Pražák

     Film byl natočen podle skutečných událostí, předlohou se mu stala kniha „Houston Chronicle“ od Steva McVickera. Popisuje velice neobyčejný život Stevena Russella (Jim Carrey), od jeho spořádaného období, přes jeho kriminální proměnu a prozření, až k důsledkům jeho jednání. Na cestě Stevenovím životem se seznámíme s jeho manželkou Debbie (Leslie Mann), přítelem Jimmym (Rodrigo Santoro) a samozřejmě i s Phillipem Morrisem, kterého ztvárnil Evan McGregor.

     Steven je zpočátku spořádaným křesťanem, mužem zákona a dokonalým manželem v jedné osobě. Vychovávají se svou ženou Debbie dcerku a vše je až neuvěřitelně idylické. Po několika zásadních situacích v jeho životě se Steven rozhodne se nadobro skoncovat s dosavadním životem a stát se tím čím doopravdy je, gayem. Steven opouští rodinu a na scéně se objevuje přítel Jimmy. Žijí spolu v domku u pláže, a to celkem na vysoké noze, tento finančně náročný způsob života dovede Stevena na scestí, stane se z něj profesionální podvodník.

     Jak to tak chodívá, na každého jednou dojde, Stevena dožene kariéra podvodníka až do vězení, kde se po nějaké době setkává s Phillipem. Dá se říci, že se do sebe zamilují na první pohled. Steven se snaží Phillipovi všemožně zpříjemnit život za mřížemi až do chvíle, kdy je rozdělí. Po propuštění z vězení pokračuje Steven ve své podvodnické kariéře a namíří si to mezi absolutní smetánku. Vše se jednoho dne provalí a Steven se stěhuje opět do vězení. Odstartuje se tím kolotoč více či méně povedených útěků z vězení, některé jsou až neuvěřitelně bizarní.

     Celý snímek bohužel na diváka nepůsobí úplně jako celek, což je asi má jediná větší výtka k duu pánů režisérů (Gelnn Ficarra a John Requa). Film je složen z mnoha samostatných scén, které vypráví různé příhody ze života Stevena Russella. Komediální scény jsou střídány těmi dramatickými, především v druhé polovině filmu. Nicméně těch komediálních je v celém filmu samozřejmě více. Především scény, kdy Steven provází a zaškoluje nového spoluvězně, nebo jeho vystoupení u soudu v roli falešného právníka jsou naprosto vynikající.

     Herecké výkony představitelů obou hlavních rolí jsou velmi kvalitní i věrohodné. Dokonce bych řekl, že Even McGregor už asi nikoho nepřesvědčí, že není skutečný gay! Jim Carrey se s ním snažil držet krok, bylo ovšem chvílemi znát, že svůj herecký part přehrává, ale většina diváku mu to jistě odpustí, tak jako já. Zdatně jim sekunduje i Leslie Mann, která sice nedostala ve filmu příliš velký prostor, ale i tak se své role zhostila velmi dobře.

     Filmy s touto tématikou rozpoutávají ve společnosti často velmi vášnivou diskusi a nejinak tomu bude i v případě tohoto snímku. Homosexuální vztah je zde ovšem ztvárněn velice citlivě, rozhodně se film nesnaží nikoho urazit. Snímek mohu vřele doporučit všem lidem, kteří nemají zbytečné předsudky k homosexualitě jako takové a jsou schopni ji tolerovat. Nejedná se však o bláznivou komedii, na které jsme u Jima zvyklí, nýbrž o velmi umně natočené komediální drama.

Premiéra v kinech 25.3.2010

HODNOCENÍ  80%

Režie: Gelnn Ficarra, John Requa

Hrají: Jim Carrey, Evan McGregor, Leslie Mann, Rodrigo Santoro, Antoni Corone, Griff Furst, David Jensen, Dameon Clarke, Ted Alderman, Tony Bentley

David Krabec