The Box - recenze

Představte si situaci, že by před Vás někdo postavil malou dřevěnou skříňku s červeným tlačítkem na jejím vrcholu a navrhl vám pozoruhodnou nabídku. A to, že po stisknutí tlačítka získáte rovný 1 milion dolarů v černém kufříku. Má to ovšem jeden zádrhel, že někdo koho neznáte, někde jinde v okolí zemře. Šli byste do toho? Co by vám napovědělo vaše svědomí? Arthur a Norma Lewisovi (James Mardsen a Cameron Diaz) kývnou na nabídku kladně a dostávají se tím do testu lidských povah a mysteriózních událostí…

Režisér Richard Kelly přichází tedy se zápletkou jako vyšitou z kultovního sci-fi seriálu Krajní meze, akorát se 115 minutami nabitými velmi kvalitními i zároveň dosti nepovedenými úseky. Ani závěrečný proslov Radovana Lukavského bych zde nehledal, protože se ho prostě nedočkáte. I když si ho na konci snímku budete přát asi velmi.

Hned v úvodu na Vás dýchnou mistrovsky zkonstruovaná sedmdesátá léta. Opravdu málokdy se vidí, že se autorům povede i bez jasně křiklavých a do očí bijících znaků, naladit lidskému oku tak přesvědčivý obraz té doby. Richard Kelly si tu vystačí s občasnými dobovými auty, oblečením a kalendářem pověšeným v Normině stylové kuchyni.

Málokdo také tuší, že scénář je založen na krátké povídce Richarda Mathesona „Button, Button“, která měla v sedmdesátých letech za úkol držet čtenáře v nepřetržitém napětí. Tenkrát se to povedlo a překvapivě to prochází i Kellymu. Už od prvního příchodu tajemného cizince (Frank Langella) nabírá film příjemné tempo a zajímá vás pokračování podivuhodného děje. Ten je sice rušen klasicky patetickými scénami jako citově vynucené řešení Norminina handicapu, nebo Karierního Arthurova propadu v NASA, ale to ve finále vůbec nevadí. Herci od Franka Langelli po Jamese Mardsena se s nebezpečně nastraženými podpásovkami ze strany scénáře, potýkají totiž více než znamenitě. To se ale bohužel nedá říci o okatě produkcí nastražené tahounce filmu Cameron Diaz.

Bohužel, Cameron je největším mínusem této zfilmované povídky a místy na ní celý snímek vyloženě krachuje. Vše klape skvěle. Film Vás baví a berete ho patřičně vážně. Jenže přijde náhle chvíle, kdy Norma otevře cizinci dveře a Langella předvede svojí znetvořenou tvář. V tu ránu se z příčiny Cameronina pokusu o herecký výkon, musíte z plna hrdla začít smát. A tyto slabé chvíle Cameron Diazové, provází snímek po celou dobu a možná se i ještě nevěřícně stupňují. S výjimkou otřesně vzhlížejících, zmanipulovaných řad obyvatel města, se ona hlavní hvězda filmu řadí na první pozici největšího mínusu a úpadku „The Box“.

Naštěstí tu máme jako znak vyvážení, naprosto skvělého Jamese Mardsena, který byl pro mě velikým překvapením a „herecký souboj v The Box“ vyhrál i nad taktéž dokonalým Frankem Langellou. Musí se ovšem brát v potaz, že dostal možná větší příležitost se herecky vyjádřit než Langella. I klasická kýčovitá scéna v NASA, související s jeho neúspěchem v kariéře astronauta mohla dopadnout přímo tragicky. Ale Mardsen zde ukazuje svoje kvality a diváka přesvědčí o tom, že jako manželku k sobě měl vyfasovat lepší herečku, která by s ním dokázala držet krok.

Když tedy pomineme chybný casting a místy opravdu amatérsky kýčovité scény ve stylu Santy Clause se zvonečkem na křižovatce, tak vám zbývá příjemně lahodný thrillerový nástřel s prvky Sci-fi. Ony tyto mysteriózní prvky science fiction vyzdvihují vcelku stručně napsanou Mathesonovu povídku do vysoké hry kvalitní zábavy a Richardu Kellymu tedy patří patřičný potlesk. Divák tu možná bude trochu dějově zamotán, bude mít spousty otazníků, ale tentokrát jsou to otazníky v únosné míře. A tak po vyvrcholení zápletky budete odcházet z kina průměrně spokojeni a zapomenete i na komediální výstupy Cameron Diaz, která se pokusila tento film viditelně zničit a vyhrát zlatou malinu.