Z Velké Británie se k nám řítí další taneční podívaná pro teenagery, tentokrát navíc i ve 3D formátu. Jak to vypadá, když spojíte divoké pouliční tanečníky s křehkými „baleťáky“ se můžete přesvědčit tento měsíc i vy. Jízda to bude nejspíš rozmanitá, protože obě strany tanečníků čeká velice náročný úkol. Akceptovat se navzájem, držet spolu za jeden provaz a vyhrát.                                                                                                                                           

     Krásná Carly (Nichola Burley) je stejně jako její přítel Jay (Ukweli Roach) členem taneční skupiny, která se probojovala do finále mistrovství Velké Británie ve Street Dancu. Šok pro všechny tanečníky, ale nastává ve chvíli, kdy se Jay rozhodne skupinu opustit. Pozice leadera týmu teď padá tedy na Carly a jak v jejích očích, tak i v očích zbytku skupiny se sen a ambice o titul mistrů začínají vytrácet. Na scéně se však objevuje učitelka baletu Helena (Charlotte Rampling) na kterou udělá skupina obrovský dojem. Nabídne tedy tanečníkům pronajmutí haly ke cvičení zcela zdarma za podmínky, že mezi sebe street danceři přijmou i její studenty baletu. Nikdo z účastněných nechápe co má Helena v plánu, ale nabídku přijmou. Spolu se nejen pokusí vyhrát titul ve Street Dancu, ale i spojit tyto dva tak odlišné tance a světy v jeden.

     Hned od první scény se snímek vyloženě pere s přímočarostí a jednoduchostí scénáře. Jak jsem očekával, tak zkušený průměrný divák věděl, co bude následovat a s kým si hlavní představitelé začnou své románky i jak dopadne zbytek filmu. Street Dance hraje především na estetiku a je to bohužel žalostně vidět. Všichni okolo vás jsou krásní, mladí a ambiciózní. Přímo jako vystřižení z časopisu Bravo. Na teenagery toto možná fungovalo před 15 lety, ale teď se domnívám, že i 14-leté publikum se autorům vysměje.

     Kromě hudby, film na diváka působí jako by svým zpracováním vypadl odněkud z videopůjčovny 90. let a nestydí se za to. Naopak je smutné, že je z něho cítit, jak oba režiséři vše mysleli naprosto vážně.

     Je tu pestrá paleta scén, u kterých se budete vyloženě ušklebovat, né-li dokonce smát, a to rozhodně ne pro humor dialogů hlavních hrdinů. Například bitva v jídelně baletní univerzity, show v nákupním centru, nebo kýčovitě natočená romantická scéna s výhledem na noční Londýn, patří k těm nejnepovedenějším v celém filmu.

     Jelikož nejsem odborník na Street Dance jako taneční styl, tak bohužel nemůžu ohodnotit samotnou správnost čísel vystupujících, ale je pravda, že si 3D formát rozhodně jak s baletem tak s tímto druhem tance velice rozuměl. Alespoň na tom tentokrát autoři stavěli obstojně a donutili herce tanečníky ke kvalitním tanečním kouskům.

     U hereckých výkonů stojí za zmínku asi jedině Charlotte Rampling, která ač někdy přehrává, tak jí vidíte ve snímku rádi a její ztvárnění učitelky baletku je na vysoké úrovni. Ostatní se propadají hluboko v propadlišti hereckých dějin a Nicholu Burely nezachraňuje ani její krásný zevnějšek.

     Doba se mění a stále jen přitvrzuje. Snímek má tedy šanci zaujmout už jen opravdu skalní fanoušky Street Dancu, ale normální netancující teenagery, nebo starší věkové skupiny opravdu nezaujme. Spíše možná znechutí či rozesměje.

V kinech od 27.5.2010

Hodnocení 40%

Režie: Max Giwa, Dania Pasquini

Hrají: Nichola Burely, Rachel McDowall, Charlotte Rampling, Patrick Baladi, Eleonor Bron, Richard Winsor, Georgie Simpson, Sianad Gregory,

Ukašli Roach, Jennifer Leung

Karel Pražák

Očekáváte známou pohádku o mladém lučištníkovi, který se schovává v lese a okrádá bohaté pány, aby mohl nasytit chudé vesničany? Pokud máte o novém Robinu Hoodovi podobnou představu jako já, okamžitě na ní zapomeňte. Nový film Ridleyho Scotta se snaží o autentické vykreslení středověku a předkládá nám úplně jiný příběh Robina z Loxley, než na který jsme zvyklí. Jaký je tedy film, ve kterém se sešli Oscaroví herci Russell Crowe, Cate Blanchett a William Hurt?                                       

     Titulní postavu Robina Hooda si zahrál Russell Crowe, který je režisérem Ridley Scottem obsazován pravidelně. Z této spolupráce vzešel pro Crowa zatím jeho jediný Oscar za hlavní roli ve filmu Gladiátor. Cate Blanchett je výborná, taktéž Oscarová, herečka a charismatická žena, ale v roli Mariany z Loxley jsem si jí představoval jen těžko.

     Anglické královské vojsko v čele s Richardem "Lví Srdce" stojí před branami francouzské pevnosti a chystá se na poslední útok před návratem do vlasti. Mezi královskými lučištníky bojuje i Robin Longstride (Russell Crowe). Robin je sice statečný, upřímný člověk a dobrý lučištník, žádné speciální kousky však od něho nečekejte. Při poslední bitvě je král zabit a několik nejbližších rytířů musí dopravit jeho korunu zpět do Anglie.

     Této situace využívá také Robin s Malým Johnem (Kevin Durand), Willem Scarletem (Scott Grimes) a Alanem A'Daylem (Alan Doyle) k útěku domů. Jednotka převážející korunu je však ještě na území Francie vlákána do léčky. Robinova družina se k této události nachomýtne a korunu zachrání. Z původních strážců koruny nikdo nepřežil, pouze umírající Sir Robert Loxley (Douglas Hodge) ještě stihne poprosit Robina, aby vrátil meč jeho otci. Robin se rozhodne jít štěstí naproti a dopraví královskou korunu do Anglie. Jako řadový voják se však musí vydávat za někoho výše postaveného a právě Sir Robert byl vhodným kandidátem. Robin po příjezdu do vlasti v poklidu odevzdá korunu a splní slib umírajícímu, jenže tím hra na Sira z Loxley nekončí.

     Producent filmu Brian Grazer si přál středověkou verzi Gladiátora a proto svěřil režii zkušenému Ridleymu Scottovi. V rámci scénáře se snaží divákovi zprostředkovat středověk a vše, co k tomu patří. Opravdu povedená je hned úvodní scéna útoku na malou francouzskou pevnost. Ta je vykreslena autenticky a divák má možnost nahlédnout do středověkých obléhacích taktik. I další bojové scény jsou uvěřitelné a dobře natočené, jak byste asi očekávali.

     Pro mě tak byla největším zklamáním prostřední část filmu, kde se Scott spolu se scénáristou Brianem Helgelandem snaží přiblížit divákovi i další aspekty doby před mnoha staletími, jako jsou vášeň, intriky, lži, bezohlednost, bída, krutost a zároveň vysvětlit Robinův osud. Nepřesvědčili mě ani o jednom. I když každý asi pochopí, jak krutá doba to byla a v jaké chudobě museli poddaní žít, nic opravdu působivého jsem v této části filmu nenašel. Největším problémem byl asi cílový rating od 13ti let (v USA), díky čemuž se hrůzy středověku ukazují jen těžko. I Robinův příběh byl nakonec ozřejměn, ale když už se Helgland rozhodl při psaní vydat vlastní cestou, čekal jsem něco trochu nápaditějšího. Nezachrání to ani několik peprných vtípků, kterými je tato část filmu okořeněna.

     Jak už jsem se zmínil v úvodu, Cate Blanchett bych do role Lady Mariany v "klasickém" Robinu Hoodovi neobsadil, v tomto filmu je ovšem situace jiná. Mariana Loxley je už zkušená vdaná žena, která se nebojí postavit za svůj lid, ani pomoci při práci. I tady zapomeňte na krásné šaty a cudné milé úsměvy. Pokud se na někom podepsala doba, je to právě Mariana. Cate se do role výborně hodí, když v prostých šatech a se špínou na nohou pomáhá svým poddaným, teprve potom si člověk uvědomí, jaká doba že to skutečně byla. Je to asi jediná postava, která mi v novém pojetí naprosto seděla.

     Russell Crowe zahrál, co musel. Oproti Gladiátorovi nedostal tolik příležitostí k osobním soubojům. Robin nepůsobí dojmem velkého hrdiny, ale spíše jako jeden z davu. I když se postupně snaží prosadit jako hrdina, je to spíše umělé. Problém je ale v postavě Robina než u samotného Russella.

     Nový Robin Hood je bezesporu jiný, tento záměr se tvůrcům povedl. Všichni zúčastnění se snažili o nové realistické pojetí Robina Hooda. Vykreslit Robina jako skutečného obyčejného člověka, z jakého se "mohla" zrodit známá legenda. Ale spíše než o něj jde ve filmu o dobu, historické postavy a události. Závěr filmu se sice snaží "naroubovat" na klasický příběh, ale úplně se to nedaří. Pro milovníky středověku je to dobrý film, ale pro zastánce klasického pojetí Robina Hooda, mezi které se nyní řadím i já, zklamání. Nemohu tak hodnotit výše než 70% procent.

V kinech od 13.5.2010

HODNOCENÍ: 70%

Režie: Ridley Scott

Hrají: Russell Crowe, Cate Blanchett, Mark Strong, Danny Huston, Max von Sydow, William Hurt, Matthew Mcfadyen a další

Radek Vytiska

Filmaři si často pohrávají s myšlenkou post apokalyptického světa. Učinili tak i v případě Cesty (The Road), která lidstvu příliš nadějí na světlejší zítřky nedává. Pokud tedy máte chuť na 111 minut ponuré depresivní atmosféry a charizmatického Vigga Mortensena v hlavní roli, nový snímek režiséra Johna Hillcoata je správnou volbou.                                                                                                                       

     Snímků, které zobrazují zkázu celosvětových rozměrů, jsme ve filmové historii mohli vidět celou řadu. A Cesta v tomto ohledu nepřináší nic nového. Zdevastovaná krajina, zubožené zbytky lidské populace snažící se přežít v drsných podmínkách a skryté poselství současníkům, které má před podobnými scénáři varovat. Podobné filmy často staví na velkolepé výpravě a digitálních efektech, které obraz zkázy dotáhnou k dokonalosti. A právě výprava je, dle mého názoru, základním stavebním kamenem Cesty.

     Natáčení probíhalo z velké části v americké Pennsylvánii, kde filmaři využívali opuštěné průmyslové zóny, které za léta chátrání získaly tu správnou atmosféru světa postiženého ničivou katastrofou. Ve filmu není jasně popsáno, co vlastně tuto katastrofu způsobilo, ale koneckonců, to ani není podstatné. Některé záběry byly dokonce použity i z událostí, které se opravdu staly. Například spoušť, kterou zanechal hurikán Katrina, můžeme vidět hned v několika scénách.

     Z představitelů hlavních rolí jsou asi nejznámější jména Vigga Mortensena, Charlize Theron, Roberta Duvalla nebo Guye Pearce. Kromě prvního zmiňovaného má však zbytek těchto herců jen epizodní role. Hlavní herecké duo s Mortensenem tvoří Kodi Smit-McPhee. Tento nadějný mladík byl vybrán nejen na základě castingu, jeho obsazení podpořil také fakt, že má podobné rysy jako Charlize Theron, která ve filmu ztvárnila jeho matku. Co se týče samotného Vigga Mortensena, jedná se asi o jeho poslední film, který v příštích několika letech budeme moci shlédnout. Ohlásil totiž pauzu, ve které se chce věnovat rodině a aktivitám, na které kvůli natáčení neměl čas. Původně nechtěl natáčet už ani Cestu, ale na poslední chvíli změnil názor.

     Samotný film by se dal popsat jako jakási hororová road movie. Otec se synem putují liduprázdnými pláněmi a jediné, co mají, je nákupní košík plný různého harampádí. V ruce třímají pomačkanou mapku, která je vede „na jih“, kde by měla být šance na přežití o něco větší. Tuto strastiplnou pouť jim znepříjemňuje fakt, že lidstvo se z důvodu nedostatku potravy dalo na kanibalismus a vše, co se pohne, je okamžitě v hledáčku gangů a desperátů všeho druhu. Zajímavým prvkem jsou flashbacky Vigga Mortensena, který se ve snech a vzpomínkách vrací ke své ženě (Charlize Theron), která tedy není součástí filmové současnosti.

     Ač je Cesta svou atmosférou poměrně silným filmem, co se týče děje, nejedná se o nic převratného. V podstatě sledujeme nekonečnou pouť, jejíž monotónní průběh naruší pouze setkání s dalšími přeživšími. Od určité fáze divák jen čeká, zda se dočká amerického happy endu, nebo shlédne překvapivé finále. Konec filmu samozřejmě neprozradím, pokud však mohu doporučit, setrvejte ve svých sedadlech až do skončení závěrečných titulků a poslouchejte zvuky, které titulky podkreslují. Až v tomto okamžiku se totiž dozvíte, jak to s lidstvem nakonec dopadlo.

HODNOCENÍ: 60%

Režie: John Hillcoat

Hrají: Viggo Mortensen, Kodi Smit-McPhee, Robert Duvall, Guy Pearce, Charlize Theron, Michael K. Williams, Molly Parker

Radek Pešek

Z blízkého přátelství úspěšného spisovatele Stephena Kinga a talentovaného režiséra Franka Darabonta vzniklo již několik úspěšných filmových adaptací. Za tu vůbec nejúspěšnější můžeme bez obav považovat drama Vykoupení z věznice Shawshank (The Shawshank Redemption) z roku 1994 s Timem Robbinsem a Morganem Freemanem v hlavních rolích.                                                                                                                                    

     Tento kultovní snímek, který již od počátku provází celá řada zajímavých okolností, se v mnoha anketách pravidelně umisťuje mezi nejúspěšnějšími filmy všech dob. S přihlédnutím k faktu, že Frank Darabont napsal kompletní scénář za pouhých 8 týdnů, se jedná o opravdu unikátní filmový počin. Scénář vychází z knihy Stephena Kinga, který je velkým fanouškem filmů s touto tématikou a dle svých slov v „Shawshanku“ použil řadu motivů z jiných vězeňských filmů. Velkým otazníkem bylo také herecké obsazení dvou hlavních rolí. Zatímco Morgan Freeman měl svou roli jistou již od počátku (i přes to, že v knižní předloze je postava bílý Ir), Tim Robbins byl až třetí v pořadí. První nabídku na ztvárnění postavy Andyho Dufresne dostal Tom Hanks, ten ji však musel odmítnout z důvodu vytíženosti. V té době totiž s Robertem Zemeckisem natáčel Oscary ověnčeného Forresta Gumpa. Hanks byl však natolik zklamán, že nemohl natáčet s Frankem Darabontem, že se sešli o několik let později, a to při natáčení další Kingovy adaptace – Zelená míle. Druhým, kdo měl přednost před Timem Robbinsem, byl Kevin Costner. Známý tanečník s vlky však roli odmítl a později několikrát prohlásil, že se jednalo o jednu z největších chyb jeho herecké kariéry. Další problémy byly s věznicí, která tvoří drtivou část filmové výpravy. Exteriéry byly natočeny v bývalém nápravném zařízení v Ohiu, ale jelikož interiéry věznice nebyly již řadu let používány, byly pro filmaře nepoužitelné. Kompletní interiér věznice je tedy postaven z filmových kulis.

     A právě v těchto kulisách se odehrává příběh Andyho Dufresne (Tim Robbins), který je obviněn z vraždy své manželky a jejího milence. Soud jej pošle na doživotí mezi zdi Shawshankské věznice, kde se Andy musí postarat sám o sebe. Jeho introvertní povaha ho zpočátku drží od ostatních vězňů a platí za podivína, postupem času se však sblíží s Ellisem „Redem“ Reddingem (Morgan Freeman), který má pověst naprosto opačnou. Jak sám říká, „... každej kriminál má chlápka jako jsem já. Chlápka, co ti všechno sežene a zařídí…“ Během dlouhých let, se mezi Andym a Redem vytvoří hluboké přátelství a díky Andyho původní profesi finančního poradce si ve vězení rozjedou slušnou živnost. Andyho profesní znalosti a Redova výmluvnost zapůsobí také na vedení věznice a zanedlouho Andy dělá finančního poradce všem bachařům z okolí. Až kýčovité finále poté dokreslí pohádkovou atmosféru celého filmu.

     A to je také jedna z mála věcí, která by se, dle mého názoru, dala tomuto filmu vytknout. Postavy, i děj jako takový, jsou až příliš kladné na to, že se pohybujeme mezi odsouzenými vrahy a násilníky. Až na občasných pár bitek a vypjatých scén se osazenstvo věznice chová jako parta kamarádů ze školy. Spolu s kvalitními výkony herců hlavních i vedlejších rolí, s propracovaným scénářem a smysluplnými dialogy a v neposlední řadě také s krásnou hudbou Thomase Newmana (např. hudba k Americké kráse, Seznamte se, Joe Black, Road to Perdition nebo Zelené míli), která podkresluje celý film, by se člověku mohlo Shawshankské vězení zdát jako příjemné místo na dovolenou, nikoli jako místo, kde si odpykávají své tresty ti nejhorší zločinci z Ameriky.

     Ale výše zmíněné výtky jsou opravdu malicherné. Celkově se jedná o velmi kvalitní film, který ve vás rozhodně zanechá stopy a budete o něm přemýšlet ještě několik hodin po jeho shlédnutí. 7 oscarových nominací si tento film rozhodně zaslouží a právem je považován za jeden z nejúspěšnějších snímků celé kinematografické historie.

Režie: Frank Darabont

Hrají: Tim Robbins, Morgan Freeman, William Sadler, Bob Gunton, Clancy Brown, Mark Rolston, Gil BellowsJames Whitmore, Jeffrey DeMunn, Larry Brandenburg, Neil Giuntoli

Radek Pešek